Cílem publikace, která je ve formátu .pdf k dispozici zde, je přiblížit dopad moderních technologií a digitalizace z nejrůznějších úhlů. Různorodý tým autorek a autorů se snažil zahrnout následující aspekty:
- pohled na novináře a jeho práci, kde technologie přinesly zásadní změny a nemalé výzvy (např. v kapitolách o kybernetickém zabezpečení nebo využití licence Creative Commons);
- nárůst využití moderních technologií a algoritmů v redakcích a médiích (zejména v kapitolách Alžběty Solarczyk Krausové);
- širší kontext dopadu digitalizace a technologických inovací na společnost, hlavně na zranitelné nebo digitálně vyloučené jedince a skupiny, kterým se věnují organizace IuRe a PCMS.
Příručka si neklade za cíl vyčerpávající výklad stále se vyvíjejícího tématu, ale spíš chce na příkladech z praxe ukázat, kde číhají hlavní rizika a k jakým porušováním základních lidských práv v našem digitálním světě může docházet (a bohužel dochází). Zároveň chce upozornit na hlavní zásady a nabídnout doporučení a konkrétní možnosti. Příručka sestává z těchto kapitol:
- Úvod (Adriana Dergam, PCMS)
- Digitální doba s lidskou tváří (Adriana Dergam, PCMS)
Ukázka: Pokud novináři nebudou rozumět problematice lidských práv a fungování moderních technologií, pak budou zpravodajským médiím chybět důležité prvky dnešní reality a schopnost zacílit veřejnou debatu na palčivé společenské výzvy. - Ochrana soukromí a osobních údajů (Alžběta Solarczyk Krausová, ÚSP AV ČR)
Ukázka: Novinář by měl chránit své soukromí i soukromí osob, o kterých píše. Je proto vhodné, aby pečlivě zvážil, jaké informace bude s generativní AI sdílet. V ideálním případě by do těchto systémů neměl vkládat žádné osobní údaje, ale užívat je pouze pro obecné účely. - Algoritmizace a personalizace (Alžběta Solarczyk Krausová, ÚSP AV ČR)
Ukázka: Posláním novinářů je nejenom realizovat svobodu projevu, ale zároveň zajišťovat i realizaci práva na informace. Proto by měli novináři předcházet účinkům personalizace v tom smyslu, že budou znát technická nastavení a zasadí se o to, aby byl obsah doručován čtenářům vyváženým způsobem. - Zabezpečení komunikace se zdrojem (Jan Vobořil, IuRe)
Ukázka: Běžnou součástí novinářovy komunikace je využívání e-mailové komunikace nebo účtů na sociálních sítích. Pokud útočník získá k takovým účtům přístup, může zde obsažené informace zneužít k diskreditaci, sledování, vyhrožování či ke krádeži identity. Může se vydávat za novináře a lákat další data od jeho zdrojů. Nezanedbatelné je i riziko, že se novinář stane cílem kyberšikany nebo stalkingu. - Licence Creative Commons a jejich využití v práci novináře (Jan Vobořil, IuRe)
Ukázka: Novinář či vydavatel stojí dnes často před problémem, kde získat ilustrační obrázky, a to samozřejmě ideálně rychle, legálně a zdarma. Nejen pro tyto případy vznikl systém veřejných licencí Creative Commons, který umožňuje jednoduše propojit poskytovatele autorských děl (zde tvůrce obrázku) s jejich uživateli (novinář, vydavatel). - Digitální vyloučení a digitální propasti (Jan Vobořil, IuRe)
Ukázka: Často je k problému digitálního vyloučení přistupováno tak, že jde o přechodný problém, který se vyřeší tím, že zvýšíme dostupnost technologií a zlepšíme schopnost lidí s nimi pracovat. Praxe ale ukazuje, že zde bude vždy existovat zhruba 10-20 % lidí,kteří budou patřit z různých důvodů mezi digitálně vyloučené. - Technologie a lidé s postižením (Adriana Dergam, PCMS)
Ukázka: Při využívání technologií jako informačně komunikačního prostředku nebo při informování o technologiích a digitalizaci by si novináři měli uvědomit, jestli jsou dané technologie vyvíjené, používané a regulované tak, aby neohrožovaly lidská práva, a naopak pomohly jejich naplňování, rozvoji a ochraně. - Přístupnost: tvorba pro všechny (Adriana Dergam, PCMS)
Ukázka: Nedostupnost části informací může dál prohlubovat existující sociální a ekonomické rozdíly a ohrožovat základní lidská práva, jako například právo na ochranu zdraví. Palčivým problémem se tento nedostatek stal během pandemie COVID-19, kdy webové stránky státních institucí a média představovaly klíčový zdroj informací ve zdravotní celospolečenské krizi. - Bez konce: Celoživotní vzdělávání novinářů (Václav Moravec, IKSŽ FSV UK)
Ukázka: Nástup generativní umělé inteligence, v čele s ChatGPT, nejenže v roce 2023 posílil v některých redakcích zpravodajských médií v ČR průběžné profesní vzdělávání v této oblasti (např. vedení národní tiskové agentury ČTK distribuuje svým zaměstnancům newslettery nazvané „Novinky z AI pro Četkaře“), ale vedl k inovaci profesních kodexů či redakčních směrnic (tzn. nová redakční pravidla pro práci s prvky umělé inteligence přijala nejen ČTK, ale i Český rozhlas a Seznam Zprávy).