Závěrečné sympozium proběhlo dne 1. prosince 2023 v Praze. Bylo zahájenou tiskovou konferencí představující výsledky výzkumu realizovaného v listopadu 2023 a mapujícího názory české veřejnosti (cca 1000 respondentů) na vybrané otázky související s postupující digitalizací a s nástupem nástrojů umělé inteligence. Následovaly panely věnované třem tématům: využívání umělé inteligence v médiích, problematice dezinformací a fenoménu digitálního vylučování.
Prezentace norského partnera projektu upozornila na riziko přeshraničního sledování internetové komunikace, na základě zkušeností severských zemí.
Téma: Využívání umělé inteligence (AI) v médiích
Výstupy z panelu:
- Se zapojováním nástrojů AI do tvorby mediálního obsahu souvisejí různé formy zodpovědnosti, od výběru používaných AI systémů přes práci s daty po otázky vlivu na konzumenty (např. v důsledku personalizace).
- Vznikají etická a právní omezení bránící „černým scénářům“ (AI jako nástroj manipulace, hrozba ovládnutí médií i politiků).
Vybraná zjištění výzkumu k tématu:
- Převážná část české veřejnosti si žádá upozornění v případě, že by se na tvorbě daného zpravodajského obsahu podílela AI. U spolutvorby obsahu (vedle člověka-novináře i nástroje AI) si žádá upozornění 71 %, u celkové tvorby (pouze nástroje AI) 82 % dotázaných.
- Převážná většina dotázaných (72 %) považuje za důvěryhodnější, pokud zpravodajské obsahy vytvořené nástroji umělé inteligence schvaluje člověk-editor.
Doporučení:
- Používání nástrojů AI v redakcích je třeba provázat s vytvářením a dodržováním etických zásad (kodexy), s rozvíjením nových dovedností a s důrazem na odpovědnost.
- Konečnou odpovědnost za obsah by měl mít vždy člověk.
Je třeba dbát na transparentnost: konzumenti (čtenáři, diváci, posluchači) by měli mít informace o tom, zda/nakolik se na tvorbě obsahu podílí AI.
Téma: Dezinformace
Výstupy z panelu:
- Současné rámování debaty (dezinformace jako bezpečnostní hrozba) přehlíží mocensko-politický a socio-kulturní kontext a klade přílišný důraz na roli sociálních sítí a jejich algoritmů.
- Problémem je samotná terminologie (pojmy „dezinformace“, „konspirace“ slouží spíše jako nálepky; s tím souvisí problém, jak vyhodnocovat případnou nebezpečnost?)
- Zásadní roli hraje nízká míra důvěry ve stát a oficiální instituce/zdroje/vysvětlení.
Vybraná zjištění výzkumu k tématu:
- Respondenti výzkumu se v otázkách ohledně svobody slova vs. zabránění šíření lživých informací či extrémně násilného obsahu na internetu přikláněli k omezení svobody slova, přičemž kroky k omezení šíření příslušného obsahu očekávají spíše od technologických společností než od státu.
- Pokud jde o důležitost sociálních sítí, většina populace deklaruje, že sociální sítě nejsou pro jejich život důležité (s výrokem „Sociální sítě jsou pro můj život důležité“ zcela souhlasí jen 6 % dotázaných, zatímco 23 % dotázaných zcela nesouhlasí).
Doporučení:
- Hlavní odpovědnost za obsah by měly nést technologické společnosti (sociální média) – měly by mít stejnou editoriální odpovědnost jako zpravodajské weby.
- Pro případné zásahy ze strany státu potřebujeme více informací a výzkumných dat + vyjasnění pojmů.
Téma: Digitální vylučování
Výstupy z panelu:
- Digitální vyloučení je formou sociálního znevýhodnění a týká se velkého počtu českých občanů (zhruba 20 % osob).
- Stát nemá dostatečně zmapovány digitální kompetence občanů ani potřeby/bariéry/motivace ohledně využívání online služeb veřejné správy. Přitom nejsou dostatečně ošetřeny offline varianty řešení.
Postupující digitalizace nezohledňuje odpovídajícím způsobem problémy skupin s různými specifickými potřebami, např. osob se sluchovým postižením.
Vybraná zjištění výzkumu k tématu:
- Pokud jde o postoj populace k digitalizaci veřejné správy, lidé sice souhlasí s tím, že digitalizace je „nutná k větší efektivitě státu“ (74 %), ale zároveň je většina dotazovaných (78 %) přesvědčena, že „zapojení občana do využívání digitálních nástrojů by mělo být dobrovolné.“
- 72 % respondentů souhlasí s tvrzením „Digitalizace veřejné správy nemyslí dostatečně na ty, kteří nepracují s moderními technologiemi.“
- Požadavek na dobrovolnost zapojení a problém s tím, že digitalizace nebere ohled na ty, kdo s moderními technologiemi nepracují, většinově vyjadřují i lidé, kteří sami vnímají technologie pozitivně.
Doporučení:
- Při digitalizaci veřejné správy je nutné postupovat s respektem k právům a potřebám různých skupin občanů (včetně skupin se speciálními potřebami, např. osob s postižením), a zároveň s ohledem na riziko digitálního vylučování.
- Je potřeba ošetřit právo na analog a zajistit dostupnost offline řešení.
K většímu využívání online nástrojů je nutné posílit motivaci (občanů i úředníků) a zajistit/zpřístupnit odpovídající vzdělávání.