Categories
NOVINKY

Panel 3: Digitální doba: IN nebo OUT?

Záznam z 1. 12. 2023.

Moderátorka:
Adriana Dergam (Prague Center for Media Skills)

Diskutující:

  • Barbora Hořavová (Nadace OSF)
  • Jan Vobořil (Iuridicum Remedium)
  • Kateřina Pešková (Deaf Friendly)

Panel se věnoval tématu digitálního vyloučení, v souvislosti s probíhající digitalizací veřejné správy: nakolik je česká společnost na digitalizaci připravená a do jaké míry bere postupující digitalizace ohled na potřeby, resp. preference různých skupin občanů. Zvláštní pozornost byla věnována otázce bariér, na které narážejí lidé se speciálními potřebami, konkrétně sluchově postižení.

V úvodní prezentaci byly představeny výsledky studie Připravenost české společnosti na digitalizaci veřejné správy, jejímž cílem bylo zjistit, jaké typy dat a analýz jsou v současné době k dispozici (a která data chybí, zejména s ohledem na inkluzivnost digitálních služeb), jaké typy bariér lidem brání používat digitální služby státu a zda dosavadní průzkumy reflektují potřeby skupin lidí se znevýhodněním. Ze studie vyplynulo několik problematických oblastí:

  • Existující data nemají dostatečnou vypovídací schopnost:
    _ Data o digitálních kompetencích vycházejí ze sebehodnocení, tj. nejsou objektivní, chybí tzv. audit kompetencí založený na testování; dále nejsou jasně vymezeny a empiricky zkoumány strategické kompetence, tj. klíčový faktor pro optimální využívání možností internetu (internet je využíván spíše jako zdroj zábavy, nikoli vzdělávání).
    _ Stát nezískává zpětnou vazbu, tj. nemá dostatečné informace, jak služby dál upravovat.
  • Podceněná příprava společnosti na digitalizaci/ nedostatečné vzdělávání veřejnosti i úředníků:
    _ Lidé nevidí přidanou hodnotu online služeb veřejné správy (jen 26 % používá pro komunikaci se státem online nástroje; oproti 62 % využívajícím internetové bankovnictví).
    _ Úředníci sami mnohdy mají problémy – se službami i jejich „propagací“ (vzhledem k technické nedokonalosti služeb).
  • Digitální vyloučení je další formou sociálního znevýhodnění, přitom se týká velkého počtu osob:
    _ V ČR je zhruba 20 % osob digitálně vyloučených (různé příčiny: objektivní i subjektivní); zhruba 4 mil. občanů nemají základní digitální kompetence.
    _ Chybí data ohledně potřeb vyloučených skupin + obecně ohledně motivace využívat digitální nástroje státu a hlavních bariér bránících využívání.

Doporučení pro stát, na základě prezentace i následné debaty k problému digitálního vylučování:

  • Další postup a celkový přístup k digitalizaci je třeba zakládat na zjištění skutečných potřeb, motivací a překážek (tj. jsou nezbytné další průzkumy a periodický sběr dat). Přitom je vhodné:
    _ rozlišovat mezi „vnitřní a vnější“ digitalizací, tj. zaváděním efektivnější online komunikace v rámci státních služeb vs. nucení občanů k povinné online komunikaci se státem;
    _ zohledňovat nepřetržité proměny technologií i proměny člověka a jeho motivací (např. potřeba digitální hygieny, omezování různých schopností s rostoucím věkem);
    _ zabývat se mírou a typem digitálního ohrožení v různých sociodemografických skupinách.
  • Respektovat právo občanů volit mezi online a offline variantami, zajišťovat offline varianty (kontaktní místa pro pomoc s digitálními podáními, hotovostní pokladna aj.). S tím souvisí potřeba ošetřit právo nevyužívat digitální technologie, tj. právo na analog.
  • Nastavit odpovídající vzdělávací služby pro veřejnost (např. s využitím existující sítě knihoven).

Speciální bariéry, na které narážejí lidé se sluchovým postižením

V úvodním videu k této části debaty byl představen český znakový jazyk jako plnohodnotný jazyk, s vlastním slovosledem a gramatikou, a byla zdůrazněna jeho rozdílnost od češtiny, tj. fakt, že pro uživatele českého znakového jazyka je čeština cizím jazykem. Následná prezentace představila tři odlišné skupiny lidí se sluchovým postižením, z nichž každá má své specifické potřeby:

  • uživatelé (českého) znakového jazyka, kteří narážejí na problém naprosto nedostatečných zdrojů dostupných v tomto jazyce;
  • uživatelé češtiny, kteří potřebují při recepci mluvenou češtinu udělat smyslově přístupnou, tj. napsat (= potřeba např. titulků);
  • uživatelé češtiny, kteří mluvenou češtinu potřebují “zesílit” pomocí technických pomůcek.

Doporučení pro stát, na základě prezentace i následné debaty k problému:

  • Brát ohled na potřeby všech skupin s různými specifickými potřebami a zapojovat je do procesu digitalizace – včas, tedy na začátku nastavování řešení a ověřování jejich funkčnosti.
  • Spolupracovat s příslušnými asociacemi; řešit systémové financování umožňující zapojení odborníků.

Odkazy na některé zmiňované zdroje:

„Aby digitální transformace nezvyšovala existující nerovnosti ve společnosti, musíme brát v potaz potřeby všech občanů, včetně těch, kteří např. nemají přístup k internetu, neumí, nemohou anebo z různých důvodů nechtějí používat digitální technologie.“

Barbora Hořavová, Nadace OSF

„Dá se očekávat, že spousta lidí minimálně v části svého života skutečně bude volit právo na nějaká analogová řešení a právo na to, být offline. A stát by se na tohle měl připravit a už by měl činit kroky ne k tomu, abychom všichni byli digitalizovaní, ale aby nějakým způsobem systematizoval přístup k lidem, kteří prostě digitalizovaní nebudou a nechtějí být.“

Jan Vobořil, Iuridicum Remedium

„V České republice žije přibližně 500 000 lidí s postižením sluchu, kteří dennodenně narážejí na komunikační bariéry v pracovním i v soukromém životě, včetně bariér v rovném přístupu ke vzdělávání. Přístupnost informací pro zmíněnou skupinu obyvatel se často zajišťuje neefektivně nebo se na toto téma úplně zapomíná.“

Memorandum o přístupnosti informací pro lidi se sluchovým postižením