Categories
NOVINKY

Tom Fredrik Blenning: Přeshraniční sledování

Záznam z 1. 12. 2023.

Zástupce norského partnera projektu (organizace Elektronisk Forpost Norge, EFN) představil ve své prezentaci problém přeshraničního sledování komunikace, k němuž prokazatelně dochází ve skandinávských zemích.

Na problému se podílejí dva faktory:

  • Z technických důvodů „protéká“ komunikace malých zemí přes území jiných států (např. mezi koncovým uživatelem v Norsku a serverem v Norsku přes Švédsko).
  • Zákonná úprava umožňuje odposlouchávání pro obranné účely – a byť omezuje možnosti sledování komunikace vlastních občanů, není ošetřena možnost využití odposlechů získaných v jiné zemi.

Vzniká tak otázka, zda lze ještě hovořit o ochraně soukromí, když je zákonně možné vlastní občany odposlouchávat za pomoci cizích zemí?

Problematická právní úprava:

  • V roce 2008 byl ve Švédsku schválen zákon „FRA-Lagen“, s cílem chránit národní bezpečnost. V původní verzi dával instituci The Swedish National Defence Radio Agency (FRA) rozsáhlé pravomoci při monitoringu přeshraniční emailové a telefonické komunikace. Zákon vzbudil značný odpor na domácí půdě i v zahraničí.
  • Navzdory několika následným omezujícím úpravám (např. v důsledku projednávání zákona u Evropského soudu pro lidská práva – ECHR, na který se obrátila švédská organizace CfR-Organizace na obranu spravedlnosti) je zákon dál vnímán jako problematický.

Hlavní obavy:

  • Zavádění tohoto zákona do praxe ohrožuje občanské svobody a poskytuje švédské tajné službě největší pravomoci v oblasti odposlechů v celé Evropě.
  • Švédsko se tímto stává klíčovým partnerem USA při monitorování internetové komunikace po celém světě. Od začátku panovalo podezření, že tato úprava jde ruku v ruce s americkou legislativou (tzv. Fisa Amendment Act), která je zacílená na zpravodajské informace a jejich odposlouchávání nebo získávání cestou odposlouchávání, že jde o přeshraniční záležitost a že vše probíhá v úzké spolupráci s Národní bezpečnostní agenturou (NSA) ve Spojených státech.
  • Znepokojení vyvolávají nedávné případy odposlechů, hlavně aféra z let 2014-2015, kdy zpravodajská služba v Dánsku ve spolupráci s NSA sledovala vůdčí osobnosti sousedních států (tehdejší kancléřku Angelu Merkel, ministra zahraničí Německa, jiné vůdčí osobnosti států Evropské unie, včetně těch, kteří zastupují Norsko a Švédsko). Šlo o první případ, kdy byly získány skutečné důkazy, že skandinávské společnosti se podílejí na odposlouchávání komunikace.

Situace v Norsku:

  • Byla přijata obdobná právní úprava, která umožňuje příslušným orgánům sledovat nebo odposlouchávat komunikaci (s cílem sjednotit postup při sledování komunikace v rámci skandinávských zemí – včetně omezení na základě rozhodnutí ECHR, zapracovaných do novely zákona schválené v r. 2023).
  • Problém: i při nejlepší vůli platí, že jedna věc jsou právně daná omezení a druhá věc je jejich interpretace, ať už ve smyslu právním nebo ve smyslu v technickém. Soudy nemají dostatečné technické možnosti, aby zajistily dodržování zákonů nebo soudních rozhodnutí, která přijmou.

„Kdyby se nám dařilo sledovat judikaturu, která je k dispozici, a řídit se jí a v dobrém slova smyslu využívat i mezery zákona ve prospěch ochrany občanů, všechno by bylo fajn – akorát ten dánský případ ukazuje, že to není tak jednoduché,“ shrnul situaci Tom Blenning.

Odkazy na zdroje a více informací ke zmiňovaným zákonům a případům: