Moderátorka:
Monika Hanych
Diskutující:
Radka Matesová Marková (ČTK), Jiří Špaček (Seznam Zprávy), Alžběta Solarczyk Krausová (Ústav státu a práva Akademie věd ČR)
V prvním panelu zazněly tři prezentace k tématu využívání nástrojů umělé inteligence v médiích. Zaměřily se na dosavadní zkušenosti a možnosti využití těchto nástrojů do budoucna a také na související rizika a etické a právní otázky.
Úvodní prezentace představila aktuální využívání automatizace a umělé inteligence (AI) při tvorbě zpravodajství v ČTK:
- Od roku 2018 dochází k zapojení automatické tvorby textů přímo do tvorby zpravodajských textů (volební zpravodajství); v současné době jsou automaticky zpracovávána i další data. Hlavní přínosy: zrychlení, odbourání rutiny, větší prostor pro kreativní práci novinářů. Přitom je od počátku pravidlem kontrola všech textů přes editora a označování textů redakční zkratkou (-rur-).
- Od jara 2023 platí redakční zásady pro práci s nástroji generativní AI (dodatek Kodexu ČTK). Hlavní zásada: zodpovědnost za obsah má vždy člověk.
- Dosavadní zkušenosti s Chatem GPT aj.: užitečná pomoc při zpracování velkého množství informací, vhodné pro sumarizace, pomoc s překlady, jako inspirace např. pro titulky – ale nutné vše „hlídat“: (pozor na “halucinace”, nutnost ověřovat fakta z jiného zdroje atd.). Závěr: nástroje generativní AI jsou a měly by zůstat asistentem novináře.
Následující prezentace představila, jak pracuje s možnostmi AI společnost Seznam Zprávy:
- Byl přijat AI kodex (doplňující další existující kodexy, např. Etický, Diskusní, Volební).
- Aktuálně tři hlavní využití technologií: syntetický hlas, syntetický obsah a agenti (autonomní jednotky). Cílem je převádět každý vyráběný obsah do všech ostatních formátů (text, obrázek, video, audio, 3D interaktivní…) a dále přizpůsobovat každý formát podle potřeb/preferencí uživatelů.
- Vize vývoje rádií: od klasických přes hybridní (= v současné době Expres FM) k syntetickým, až po personalizovaný stream (= vlastní osobní rádio přizpůsobené tomu, co člověk rád poslouchá nebo chce poslouchat; nastoupí v nejbližší době).
Závěrečná prezentace se zaměřila na otázky spojené s využitím AI v médiích z pohledu práva a zdůraznila především:
- různé formy odpovědnosti – za výběr používaného AI systému; za obsah, tj. vliv na veřejnost (např. prostřednictvím personalizace); za proces (sběr a zpracování dat, ochrana soukromí aj.);
- otázky ochrany, především zásadní dopady na autorské právo, ale také problém ochrany investic, ochrany osobnosti novináře (digital twin) aj.;
- rizika využívání AI v oblasti vlivu na konzumenty (např. snižování míry informační autonomie) a související novou úroveň společenské odpovědnosti médií.
„Přichází období, ve kterém bude klíčové, aby informace byla dostupná v požadovaném formátu, stylu a délce. Srozumitelně, každé konkrétní osobě.“
Jiří Špaček, Seznam Zprávy
„V první chvíli jsme byli velmi překvapeni tím, jak přesvědčivé se jeví býti ty výstupy Chatu GPT. Důležité je tam to sloveso jeví, protože ze začátku to samozřejmě možná způsobilo lehký šok. Leckdo si říkal: “Tak, a teď už tady nebudeme potřeba”, ale on se stal pravý opak. Naopak je potřeba, myslím, ještě více dbát na to, abychom kontrolovali a dávali si větší pozor na to, jakým způsobem tyto nástroje pracují.“
Radka Matesová Marková (ČTK)
„Když se podíváme na všechny důsledky těch právních otázek a toho, kam vývoj spěje, tak novináři se dostávají do nové pozice, a to už nejenom jako hlídači demokracie, ale také jako hlídací psi umělé inteligence. A k tomu budou muset vyvinout, naučit se celou řadu nových důležitých kompetencí.“
Alžběta Solarczyk Krausová (Ústav státu a práva Akademie věd ČR)