Vyplývá to z unikátního výzkumu mezi tuzemskými zaměstnanci zpravodajských médií, jehož detailní výsledky budou zveřejněny koncem října.
Výzkum realizovalo v letních měsících tohoto roku konsorcium organizací v čele s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. Šetření je součástí mezinárodního projektu o technologiích, lidských právech a médiích Digitální doba s lidskou tváří, jehož cílem je zvýšit informovanost a povědomí o dopadu technologií na lidská práva nejen v novinářském světě a ve vzdělávacích institucích, ale i mezi širokou veřejností.
Kvantitativní sociologické šetření, jehož se zúčastnilo 626 novinářů a lidí pracujících v technických, obchodních či marketingových odděleních zpravodajských médií, ukázalo, že 58 procent dotázaných nepovažuje lidská práva na internetu a sociálních sítích za vymahatelná. Podle více než čtvrtiny dotázaných (26 %) potřebuje internet zvláštní úpravu. O tom, že práva, která platí mimo internet a sociální sítě, jsou vymáhána v on-line prostředí, je přesvědčeno pouhých 6 % dotázaných.
Průzkum byl rozdělený do tří částí: respondenti odpovídali na otázky týkající se samotné práce ve zpravodajských médiích, na to, jak jsou v nich používány technologie, ale i na to, jak tato média zohledňují témata digitálního vyloučení či potřeb lidí se zvláštními potřebami.
“Z výzkumu se například dozvíme, jakým způsobem ovlivňují výběr článků data sbíraná o čtenářích. Zajímavé jsou odpovědi respondentů k fenoménům, jakým je třeba digitální vyloučení nebo možnost přizpůsobení formy a obsahu lidem se speciálními potřebami. Z výzkumu jsme ale také zjistili, jak se pracovníci ve zpravodajských médiích vůbec cítí a co si myslí o jejich budoucnosti v současném čím dál více digitalizovaném světě,” přibližuje pedagog FSV UK a novinář Václav Moravec, který výzkum připravoval a garantoval.
Jako podklad pro výzkum mezi novináři posloužilo dotazování mezi lidmi, kteří některé digitální technologie vůbec nepoužívají a mezi lidmi se speciálními potřebami, pro které jsou často digitální technologie pomůckou. S oběma skupinami autoři výzkumu hovořili na jaře letošního roku.
Přesná data se tvůrci i konzumenti médií dozví 24. října 2022 na odborném kolokviu Média a lidská práva v digitální době, které se uskuteční pod záštitou českého předsednictví v Radě EU na půdě Fakulty sociálních věd v Praze. Po ranní tiskové konferenci se o zkušenosti s digitalizací v Norsku podělí zástupce norské organizace Electronic Frontier Norway, následovat budou čtyři diskuzní panely. Ke vztahu médií, lidských práv a technologií se vyjádří právnička Jana Pattynová, předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý, specialista na přístupnost Radek Pavlíček či odbornice na umělou inteligenci a etiku Alžběta Solarczyk Krausová.
Dění na pódiu bude po celý den tlumočeno do českého znakového jazyka. Kolokvium je určené zejména pro osoby s postižením a zaměstnance a budoucí profesionály médií, vstup na něj je po registraci zdarma.
Projekt Podpora lidských práv v digitální době (LP-HRMGSA-017) běží od ledna 2022 do ledna 2024 díky podpoře v rámci Programu Lidská práva financovaného z Norských fondů 2014-2021.